Obec Kamýk nad Vltavou

obec s historií

Židovské osídlení

V pravobřežní části obce (tak zvané „Malé Straně“) se zachoval pozůstatek sídelního okrsku někdejší židovské komunity, jejíž existence je v Kamýku nad Vltavou doložena od raného novověku. V minulosti ležel na pozemku tak zvaného Svatoňovského (též Většího) manského dvora, jenž byl v 17. století součástí skrýšovského panství.

Kolem roku 1680 majitel tohoto statku Václav Milota Hrušovský z Hrušova umožnil v Kamýku a sousedním Dražkově usadit se několika židovským rodinám, které vytvořily základ pozdější komunitě. Z roku 1719 je v Kamýku doložen pobyt tří židovských rodin, jejichž členové se věnovali především obchodu s plátnem a zpracování kůže. V roce 1724 se zde připomíná jedenáct židovských rodin, z nichž většina ovšem ve skutečnosti pobývala v Dražkově v chalupách náležejících ke Svatoňovskému dvoru.

Židovská modlitebna – kolem roku 1960
Židovská modlitebna – kolem roku 1960



Období největšího rozkvětu kamýcké komunity spadá do období od konce 18. do poloviny 19. století, kdy josefínské reformy a revoluční rok 1848 přinesly Židům postupné zrovnoprávnění s křesťanským obyvatelstvem. V 19. století zde dokonce fungovala samostatná náboženská obec, která však byla roku 1893 spojena s obcí sedlčanskou. Zdejší židovské osídlení bylo vyhlazeno v rámci holocaustu v době druhé světové války.

Židovská modlitebna – po roce 1970
Židovská modlitebna – po roce 1970



Uprostřed kamýcké „Malé Strany“ vznikly zřejmě již na konci 17. století dvě dvojice židovských domků, které se v průběhu 19. a 20. století dočkaly několika přestaveb. V přilehlém domku čp. 55 byla po roce 1859 dokonce zřízena synagoga. Tato modlitebna byla bohužel zbořena po roce 1970 v rámci rozšiřování ulice. Kamýk tak přišel o jednu ze svých nejzajímavějších historických památek.

Židovská modlitebna – po roce 1970
Židovská modlitebna – po roce 1970